Med můžeme rozdělit do třech základních kategorií a to na květový, medovicový (lesní) a smíšený (obsahuje jak květový, tak medovicový med).
Pojďme si jednotlivé druhy přiblížit více, možná budete překvapeni z čeho vlastně tzv. lesní med včely získávají.

Květový med

Květový med vzniká z nasbíraného nektaru včelami, který pochází z květů rostlin.

Květový med se dá rozdělit na druhový podle rostlin, z kterých pochází nasbíraný nektar:

• řepkový med - Velmi častý med, který se vyznačuje žlutou barvou a tendencí rychle krystalizovat.
• slunečnicový med - je krásně žlutý, hodně sladký, může být lehce nakyslý a příjemně voní.
• lipový med - Med pocházející z lipového květu vyznačující se čirou, mírně nažloutlou barvou. Má lahodně jemnou chuť a vůni.
• akátový med - Oblíbený med pro svou vůni a chuť po akátových květech. Vyznačuje se průhlednou, mírně nažloutlou barvou. Dlouho zůstává v tekutém stavu a krystalizuje jako jediný z druhových medů minimálně.
• a další druhy medů

Medovicový med (Lesní med)

Medovicový, nebo také u spotřebitelů známější lesní med pochází z medovice, kterou nejčastěji produkují mšice, které se živí šťávami listnatých i jehličnatých stromů. Nejčastěji se jedná o smrky a jedle. Mšice z těchto šťáv využijí potřebné složky a zbytek vyloučí ve formě medovice. Včely jí odebírají a zpracují v med. Medovicový med se vyznačuje výraznější chutí a vydrží delší dobu v tekutém stavu. 

Pastovaný med

Někdy se také můžeme setkat s pojmem pastový med. Pastování se provádí proto, že některé medy nám rychle zkrystalizují, ztvrdnou a obtížně se spotřebovávají. Pastování medu je řízená krystalizace, kdy se krystaly medu mícháním zakulatí a tím z medu vznikne pasta, která se dobře roztírá. Nejčastěji se provádí pastování u květového nebo smíšeného medu, který má tendenci rychle krystalizovat. Do pastovaného medu se nic nepřidává, tudíž spotřebitelé nemusejí mít obavu ze směsí či přidaných látek, jedná se pouze o mechanické promíchání medu při jeho krystalizaci.

Plástečkový med

Jde o med, který dostanete v plástech (panenském díle), které včely vystavěly, aby do něj mohly med uložit. Dříve, když ještě neexistovalo vytáčení medu, tak se med vymačkával přímo z plástů nebo přežvykoval i s voskem.

Jak je možné, že včely takto med rozdělí?

Hlavním faktorem je doba kvetení daných rostlin. Každá rostlina má totiž jiný čas kvetení a díky tomu může včelař med třídit. Při kočování za konkrétní včelí pastvou se dá docílit čistě jednodruhový med.

Například v dubnu a květnu kvete řepka. Včelař umístí svá včelstva ke kvetoucím polím a tím zajistí vydatnou snůšku z řepkového medu. Po odkvětu řepky včelař vybere medník a vytočí jednodruhový med.